> -----Original Message-----
> From: Michal Sastinsky [SMTP:michals@microsoft.com]
> Sent: 13. júl 1999 20:38
> Subject: FW: Sledování zatmení Slunce - kdo mate deti chrante jejich
> zrak. PJ
>
> 
> Sledování zatmení Slunce
>
> Ochrana zraku pri sledování ZATMENÍ SLUNCE
>
> 11. srpna 1999
> B. Ralph Chou, MSc, OD
> Associate Professor, School of Optometry, University of Waterloo
> Waterloo, Ontario, Canada N2L 3G1 - NASA report 1398
> 
> Úplné zatmení Slunce je pravdepodobne nejsledovanejší astronomická
> událost, kterou clovek zazije behem svého zivota. Proto obrovské mnozství
> amatérských i profesionálních astronomu cestuje kolem sveta, jen aby mohli
> zatmení Slunce sledovat a vyfotografovat.
> Zatmení Slunce nabízí všem, kterí studují obdobné jevy, shlédnutí
> jedinecného prírodního jevu demonstrujícího základní matematické a vedecké
> principy, které se ucí na základní a strední škole. Také mnozí vedci
> (vcetne astronomu) byli práve zatmením Slunce inspirováni, aby se venovali
> vedeckému bádání. Ucitelé mohou tento úkaz vyuzít jako príklad fungování
> pohybových zákonu a výpoctu pohybu orbitálních teles, podle nichz bylo
> zatmení predpovezeno. Pouzití šterbinových kamer, teleskopu a dalekohledu,
> kterými se sleduje zatmení, vede k pochopení optických principu techto
> prístroju. Nárust a pokles úrovne osvícení prostredí behem zatmení
> dokresluje principy radiometrie a fotometrie, zatímco biologové mohou
> sledovat zmeny chování u zvírat a rostlin. Úkaz také dává prílezitost
> školním detem aktivne se zúcastnit vedeckého výzkumu. Soucasné pozorování
> zatmení z více míst v pásu zatmení je uzitecné pri zdokonalování našich
> znalostí pohybu nebeských teles – Mesíce a Zeme a pri nacrtnutí nebo
> fotografování slunecního prstence a vytvorení trojrozmerného modelu
> slunecní “atmosféry” behem zatmení.
> Presto pozorování Slunce muze být nebezpecné, jestlize se rádne nevybavíme
> ochrannými pomuckami. Spektrum slunecního zárení, které dosáhne zemského
> povrchu, se pohybuje v rozmezí od 290 nm az po vlnovou délku nekolika
> metru (radiovlny). Oko propustí podstatnou cást viditelného zárení v pásmu
> od 380 do 1400 nm az k svetlocitlivé sítnici oka. Zatímco UV zárení je
> spojováno s urychleným stárnutím vnejších vrstev oka, coz vede k rozvoji
> šedého zákalu (katarakty), pozorování zatmení Slunce pres nevhodné filtry
> vede k rozvoji tzv. “oslepení ze zatmení” nebo k popálení sítnice.
> Vystavení sítnice intenzivnímu viditelnému svetlu zpusobuje poškození
> svetlocitlivých bunek – tycinek a cípku. Takovéto svetlo spouští celý
> komplex chemických reakcí v tycinkách a cípcích, coz vede ke ztráte jejich
> schopnosti odpovídat na vizuální stimuly a v extrémních prípadech je prímo
> znicí. Ztráta zrakových funkcí muze být bud docasná nebo trvalá, coz
> závisí na síle poškození. Jestlize se osoba dívá opakovane nebo po dlouhou
> dobu na Slunce bez dostatecné ochrany zraku, muze být fotochemické
> poškození sítnice doprovázeno termálním postizením – vysoká úroven
> viditelného a blízkého infracerveného zárení zpusobuje zahrátí, které
> doslova “upece” exponované tkáne. Termální poškození nebo fotokoagulace
> znicí tycinky a cípky a vytvorí se tak drobné slepé skvrny na sítnici.
> Nebezpecí je o to vetší, ze významná foto-poškození sítnice vzniknou bez
> jakéhokoliv pocitu bolesti !! (sítnice totiz nemá zádné receptory bolesti)
> a navíc tyto zrakové poruchy se objeví az nekolik hodin po uvedeném
> poškození [Pitts, 1993].
> Slunce muzeme bezpecne pozorovat bez ochranných prostredku jedine po dobu
> úplného zatmení Slunce, kdy Mesíc zcela prekryje slunecní kotouc. Je vzdy
> nebezpecné sledovat cástecné nebo prstencovité zatmení Slunce bez
> primerené ochrany.
> Dokonce i kdyz je 99% povrchu Slunce prekryto, stací zbylá cást k tomu,
> aby její sledování vyvolalo popáleniny sítnice, prestoze celková míra
> osvetlení je podobná šeru [Chou, 1981, 1996; Marsh 1982]. Nevybavení se
> odpovídajícími pomuckami muze vést k trvalému postizení ocí nebo vaznému
> poškození zraku! Toto muze mít velice nepríjemné dusledky pro další
> kariéru ci práceschopnost osob, které zatmení sledovaly, protoze se
> vetšinou jedná o deti nebo mladé jedince [Penner a McNair, 1966; Chou a
> Krailo, 1981].
> Stejné techniky se pouzívají pri sledování a fotografování Slunce jako
> takového ci prstencových zatmení. [Sherrod,1981; Pasachoff a Menzel 1992;
> Pasachoff a Covington, 1993; Reynolds a Sweetsir, 1995]. Nejbezpecnejší a
> nejméne nákladná je metoda projekce. Šterbinová kamera nebo dalekohled s
> malou šterbinou se namírí tak, aby zobrazoval Slunce na plátno umístené
> asi 1 metr za prístrojem. Obdobne by mohla být pouzita perforovaná
> desticka nebo slamený klobouk ci prsty s minimální šterbinou k vytvorení
> obrazu slunce na promítací stene. Obdobný úkaz vidíme na zemi pod stromem,
> který je bohate pokryt listy, kdy mnoho šterbin mezi listy, jez se ruzne
> prekrývají, tvorí stovky obrázku ve tvaru pulmesíce. Dalekohled nebo malý
> teleskop umístený na stativu mohou být také pouzity k projekci zvetšeného
> obrazu Slunce na bílou plochu. Všechny tyto metody mohou být pouzity k
> bezpecnému sledování zatmení skupinou pozorovatelu, ale musí být venována
> zvýšená pozornost tomu, aby se nikdo nedíval na Slunce pres ten který
> prístroj. Výhodou techto metod je, ze se nikdo nedívá prímo na Slunce.
> Nevýhodou je, ze neprímá metoda pozorování vyzaduje umístení obrazovky
> nebo promítacího plátna nejméne 1 metr za prístroj, aby byl obraz Slunce
> dostatecne velký a snadno sledovatelný.
> Slunce lze prímo sledovat jen tehdy, kdyz jsou oci chráneny odpovídajícími
> filtry. Vetšina filtru má na povrchu tenkou vrstvicku chromové nebo
> hliníkové slitiny, která zeslabuje oba typy zárení, jak viditelné, tak
> blízké infracervené zárení. Bezpecný slunecní filtr nesmí propustit více
> jak 0,003% (tj. hustota filtru asi 4.5)* zárení viditelné oblasti (od 380
> do 780 nm) a ne více jak 0,5% (tj. hustota filtru asi 2,3) zárení blízké
> infracervené oblasti spektra. (od 780 do 1400 nm).
> Nejrozšírenejší a nejdostupnejší filtry k pozorování slunce jsou tmavé
> svárecské brýle císlo 14, které lze bezne sehnat v obchodech. Oblíbenou
> alternativou jsou relativne laciné plastikové štítky pokryté hliníkovým
> filtrem vyrábené speciálne pro sledování Slunce. (Ostatní štítky pouzívané
> pri venkovních pracech nejsou vhodné pro tyto úcely!). Uvedené štítky lze
> uzpusobit tak, aby se pridaly k prístrojum, jimiz zatmení pozorujeme, a
> nerozbijí se, kdyz upadnou, na rozdíl od svárecských brýlí. Mnoho
> zkušených pozorovatelu pouzívá také jednu nebo dve vrstvy negativu
> cernobílého filmu, který byl osvícen a následne vyvolán na maximální
> hustotu. Kovová vrstvicka stríbra, která je obsazena ve filmové emulzi, je
> protektivní slozkou takovéhoto filtru. Nekteré novejší cernobílé filmy
> obsahují barvu místo stríbrné emulze, a ty nejsou bezpecné. Cernobílé
> negativy s obrázky (napr. rtg snímky) rovnez nejsou vhodné. Nyní pouzívají
> pozorovatelé také pocítacové diskety a kompaktní disky (oba typy : CD a
> CD-ROMy), kde prekryjí stredový otvor a jev na obloze sledují pres tato
> media. Avšak obraz Slunce, pozorovaný pres tato pocítacová média, je ve
> srovnání s obrazem, který získáme sledováním pres speciální štítek ci
> svárecské brýle, relativne horší. Také nekteré CD disky mají velmi tenkou
> vrstvu hliníku, takze také nejsou bezpecné – jestlize pres CD vidíte v
> místnosti s normálním osvetlením, potom ho nepouzívejte! K optickým
> prístrojum (dalekohledy, teleskopy, fotoaparáty)  lze pouzívat pouze
> filtry k tomu urcené a namontované do prední cásti prístroje (tj. smerem k
> Slunci). Nekteré ze slunecních filtru jsou zmíneny v následující cásti.
> Nebezpecné filtry, mezi které patrí všechny barevné filmy, cernobílé filmy
> neobsahující vrstvicku stríbra, negativy fotografií s obrázky (jako napr.
> rtg snímky), zacazené sklícko, slunecní brýle (jednoduché nebo
> nekolikery), fotografické neutrální filtry a polarizacní filtry. Vetšina z
> nich propouští vysoké procento neviditelného infracerveného zárení, které
> muze zpusobit termální poškození sítnice. Skutecnost, ze se Slunce objeví
> zatemnelé nebo ze necítíme zádný diskomfort, neznamená, ze filtr je
> skutecne bezpecný. Laciné solární filtry pouzívané k teleskopum jsou
> rovnez neúcinné. Tyto sklenené filtry mohou necekane pri prehrátí
> prasknout, kdyz je teleskop namíren na Slunce, a postizení zraku se muze
> nastat daleko dríve, nez toto pozorovatel zjistí a odtrhne zrak od Slunce,
> proto se tomuto riziku vyhnete. Jakékoli planetárium, vedecké centrum nebo
> amatérský astronomický klub vám urcite poskytnou dodatecné podrobné
> informace o tom, jak pozorovat bezpecne zatmení Slunce.
> Následující odstavec se bude týkat UVA zárení (ultrafialové zárení o
> vlnové délce 315 az 380 nm), které je obsazeno v slunecním zárení a které
> muze také nepríznive poškodit sítnici [Del Priore, 1991]. Avšak o tomto
> údaji máme zatím jen experimentální poznatky, které se týkají urcitých
> prípadu afakie (odstranení ocní cocky nebo nevyvinutí ocní cocky), kdy
> byla cocka odstranena v dusledku šedého zákalu nebo poranení oka; a tak
> zádné kontaktní cocky, nitroocní cocky ci brýle nemají UV filtry. Ve
> zdravém lidském oku se UVA zárení nedostane k sítnici, protoze je
> blokováno krystalky ocní cocky. Pri afakii muze vystavení UV zárení vést k
> chronickému poškození sítnice. Ale pri pouzití vhodných filtru, o nichz
> byla rec výše, je nebezpecné UVA zárení také oslabeno na bezpecnou úroven
> [ACGIH,1994], takze afakický pozorovatel se nevystavuje zádnému dalšímu
> riziku, kdyz pouzívá vhodné filtry.
> V dobe pred zatmením se i v masmédiích objevuje rada zpráv s varováním o
> nebezpecí, která hrozí pozorovatelum pri sledování zatmení Slunce.
> Bohuzel, i kdyz je rada techto zpráv myšlena dobre, casto obsahují cetné
> dezinformace a mohou i radu lidí zcela odradit od sledování tohoto jevu.
> Na druhé strane tyto zprávy mohou dodatecne pusobit i negativne, predevším
> u studentu, kdy rada z nich nebude po opakovaných varováních svých
> profesoru zatmení sledovat, a kdyz potom zjistí, ze nekterí tento jev
> bezpecne sledovali, mohou se cítit podvedeni. Po takovéto zkušenosti s
> radami autorit si asi dovedeme predstavit, jak budou tito lidé reagovat
> pri varováních týkajících se jiných zdravotních problému, jako jsou drogy,
> alkohol, kourení a AIDS [Pasachoff, 1997]. Dezinformace tak muze být
> zrovna tak škodlivá nebo ješte škodlivejší nez zádná informace.
> Presto je nutno ríci, ze po dobu, kdy je zatmení úplné, muze být sledováno
> bez jakýchkoliv filtru. Nechránené oko v této dobe muze sledovat tento
> úkaz zcela bezpecne a navíc se jedná o nezapomenutelný zázitek.
> 
> * Dodatecne je nutno ješte vysvetlit, ze se pouzívá termín transmitance
> (propustnost v procentech), avšak pruchod energie filtrem muze být také
> vyjádren hustotou (bez jednotek), kde “d” je logaritmus prevrácené hodnoty
> propustnosti “t” neboli d = log10 (1/t ). Takze hustota rovna “0” znamená
> propustnost 100%; hustota rovna “1” znamená propustnost 10% a hustota “2”
> propustnost 1%, atd....